Ostravské listopadání 2009

6. – 8. listopadu 2009

Tento rok jsem jela na Listí poprvé, nevěděla jsem pořádně ani kde to je, ale nakonec vše dobře dopadlo a dostala jsem se tam. Vůbec sem něvěděla co budu v ten pátek dělat, protože Maškaráky moc nemuím, ale nakonec se mi to líbilo a hodně jsem se pobavila. Po půlnoci jsme se sešli ještě k zpěvům Taize v kostele, což jsem si užila nejvíce.V sobotu byla úplně suprová přednáška. No a po dobrém obědě to začalo… koncertíky… jeden lepší jak druhý. Po celou dobu fungovala čajka. A Listí jsme ukončili v neděli společnou Bohoslužbou doprovázenou mládežníky….Byl to suprový víkend co dodat?…, že se těším už na další Listí….

Vanda 🙂
 

Když se řekne letošní listopadání, tak mě napadne hned několik věcí. Úplně první se odehrávala ještě doma, kdy jsme se ségrou zkoušely přijít na nějaký kostým, který bychom si mohly s sebou vzít na maškarní. Hodinu jsme na sebe oblíkaly všechno možné ve stylu – co dům dal… Až jsme došly k tomu, že ať na sebe dáme cokoliv, vypadáme jak šašci… A když jsme si uvědomily toto, tak ke klaunům to už daleko moc nemělo. Druhá vzpomínka se váže na ostravské náměstí, kde jsme se ségrou vymýšlely a hlavně zkoušely naše klaunovské vystoupení… Nejdříve byla ta hudba potichu a my si více-méně jen tak říkaly, co bychom mohly dělat.. Ale pak už to nešlo jinak než pustit to pořádně a zkoušet na 100%. Myslím, že někteří ostraváci na nás ještě vzpomínají :-). Maškarní jako takové mě hodně překvapilo, protože pokud něco z duše nesnáším, tak je to právě maškarní – ale tohle bylo fakt dobré :-). Přespávalo se jako asi pokaždé v malém sále. Ale to by moje ségra nesměla být Terka, aby si to nějak nevylepšila. Šla si totiž lehnout do presbyterny, ve které byl letos zákaz přespávat. Což ona asi nevěděla. Já jsem se za ní pak později chtěla dostat, protože jsme mluvily o tom, že tam budeme spát, ale to mi Esťa právě řekla o tom zákazu a navíc jsem zjistila, že je tam zamknuto. Chudák Terka se v noci vzbudila a chtělo se ji strašně na záchod. Jenže dveře byly zamknuté.. Takže se prý napila a šla znovu spát… Sobotní dopolední program byl letos hudební a navíc ještě ďábelský – přednáška na téma Diabolus in Musica. Mi osobně se to hodně líbilo. Zvlášť když mi pak Haniysek v týdnu poté poslal písničky Kate Bush, o které se také mluvilo. Odpoledne už přišly na řadu tradiční a hlavní program celého listopadání – koncerty. Podle mého hodně subjektivního názoru to letos bylo hodně lepší než loni. A popravdě – při každém koncertu jsem si říkala – tak tady toto mělo být na úplném konci jako závěr – vždyť nic lepšího už tu být nemůže… A pak přišel další a já si zase myslela to samé:-). Další z takových momentů, na které si vzpomenu je, když kluci nacvičovali v kostele písničku Gratias agimus. Možná to bylo písničkou samotnou, Daníkovým zapálením při hře na klávesy nebo nadšením, se kterým kluci tu písničku zpívali – nevím, ale stálo to za to :-). Další ze vzpomínek se vážou k povídání si v sobotu v noci s Katkou a kluky – myslím, že to bylo zajímavé povídání :-D. A v neděli už bohoslužby, které si myslím, že se moc povedly. Sice se docela protáhly, takže někteří dokonce odcházeli dříve, ale i tak měly svoje kouzlo. No a pak už jen chvilka povídání, sprint na vlak a návrat do všedního světa, který byl i díky tomuto víkendu zase o něco hezčí… :-).

Mariana
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *