Ostravské listopadání 2012

Ve třech víkendových dnech 9.-11. listopadu 2012 se v Ostravě uskutečnil hřeb tamějšího kulturního roku (dobrá tedy, Colours jsou možná o nějaký ten stupínek výš:-) – Ostravské Listopadání. Minifestival nejen křesťanských hudebníků s více než desetiletou tradicí letos přilákal na čtyři desítky návštěvníků a několik velmi zajímavých zpěváků, muzikantů a dalších osobností.

Kdo by přijel v pátek výrazně dřív než před sedmou, kdy program oficiálně začínal, potkal by v sále Třanovského několik pobíhajících lidí – stříhajících papírové stromy s rozpisem víkendového programu, chystajících tohle a tamto a, přiznejme si to, ani příprava večeře a oběda na další den rozhodně nesmí být na tomto místě opomenuta. Však taky vyhladovělí mládežníci sjezdivší se do prostor ostravského sboru ČCE měli často dlouhou cestu, a tak večeře ještě před oficiálním začátkem přišla vhod. Vařila oblíbená firma Granko s.r.o. ve spolupráci s několika dalšími dobrými dušemi.

Po oficiálním zahájení Benjamínem se v tom čase ještě cca třicetihlavá skupina pustila do představování a seznamovací hry na téma „tohle máme v naší skupince společné“. Po pár písních následoval vážnější program. A protože umění improvizace se hodí v hudbě stejně jako v životě, není nad to jej jednou za čas uvést do praxe. Předpokládaný hlavní host pátečního večera se během pátku ze své účasti omluvil, a tak se blýskl Martin Koutecký s na místě (klobouk dolů!) připravenou prezentací videoklipů křesťanské hudbydoprovázenou komentáři o jednotlivých zpěvácích a motivech písní. Naštěstí se v seznamovacím kolečku přiznal, že má rád práci pod tlakem.

Po programu se většina lidí přesunula do speciální festivalové čajovny, kde si za menší než lidový poplatek pochutnávala na čajích a horké čokoládě, cookies, šnečkách z listového těsta a dalších dobrotách. A hlavně tam byla moc příjemná atmosféra podpořená usměvavými mládežníky, kteří byli jak na polštářích kolem stolků, tak na cestách mezi čajovnou a kuchyní s těmi pochutinami v ruce. Spánek se konal v sále, takže ráno všechny čekalo krom čištění zubů taky protáhnutí se u balení spacáků a přenášení batohů do šatny.

O sobotním dopoledni stráveném pod taktovkou církevního kantora Ladislava Moravetze by se daly popsat stohy papíru (případně nekonečně dlouhá webová stránka). Nácvik písní na bohoslužby se proměnil v opravdovou hudební dílnu, kdy pěvecký sbor složený ze zpěváků i nezpěváků společně se šesti houslisty, dvěma hráči na trubku, dvěma flétnistkami, klavíristkou a bubeníkem s pohledem upřeným do not a taky na sbormistra, opravdu zpíval a hrál tak, že z toho Pán Bůh mohl mít radost… My jsme ji měli. A tak není divu, že rozehraní muzikanti si po dílně své nástroje neschovali, naopak se shlukli kolem klavíru a hráli dál. Krásně hráli. Oko i ucho plesalo.

Po výborném guláši, procházce městem za hřejivých paprsků podzimního slunce a jiných odpočinkových činnostech, se auditorium přemístilo ze sálu do kostela. Ladislav Moravetz se zde s několika staršími i novějšími skladbami představil také jako výborný varhaník. Mezitímco jsme byli na varhanním koncertě v kostele, připravila se v sále na svůj koncer trojice muzikantů známá pod jménem Moby Dick. Po jejich dynamickém vystoupení zpívali a hráli vlastní upravené verze známých křesťanských písní Michal a Petra Bauerovi a pomyslnou třešničkou na už tak velmi chutném dortu byl koncert Simony Martausové & Kebab bandu. Nadšení publika a potlesk neměly konce, takže se z úst sličné zpěvačky a jejích kolegů linul jeden přídavek za druhým.

Večer strávila mládež v PUBu, obdobě sjezdové „Přijďte U nás poBejt“. Povídali jsme, hráli stolní fotbálek a deskovky, smáli jsme se, ládovali se tousty a dalšími dobrotami, které připravovali další ochotní mládežníci. A byla noc a ráno, den mládežnických bohoslužeb, které vedl farář Jan Krupa.

Díky za tento naplněný víkend patří Pánu Bohu, hlavním organizátorům Esterce Krupové a Benjamínu Grollovi, farnímu sboru ČCE Ostrava, řadě dobrovolníků, kteří neváhali přiložit ruku či počítač ke společnému dílu, a také občanskému sdružení Setkávání, Ministerstvu kultury ČR a M-SEMu za finanční příspěvky.